Baňkování
Baňkování je léčebná metoda známá již od starověku. Používala se v lázních i běžně v domácnostech k úlevě od bolestí pohybového aparátu a ke z mírnění vnitřních potíží. Ve své době to byla stejně unikátní metoda jako přikládání pijavic, díky nimž se odváděly z těla jedovaté látky. V Indii se baňkovalo pomocí bambusových rourek a staří Germáni prý používali kravské rohy.
Baňky jsou skleněné kulovité nádoby, které se následně naplní horkým vzduchem z hořícího plamene. Postupným ochlazováním se v baňkách vytvoří podtlak, díky němuž se přisají na kůži a vtáhou část kůže a svaloviny do sebe. Baňkování taktéž využívá akupukturních bodů, kdy terapeut vybere urcičté body pro léčbu daného problému a tyto body pomocí baněk aktivuje. Baňkami lze ale také masírovat. Po natření emulzí nebo masážním olejem se baňkou jezdí podél páteře a krouží se jí nad citlivými místy, které se tak výrazně prokrví.
Účinky baňkování:
-mechanický - když se tělo prokrví a uvolní
-reflexní - ovlivňující vnitřní orgány pomocí bodů
-aktivace lymfatického systému - z těla se po další dny bude odplavovat velké množství škodlivin
